Dělat ředitele školy se nikomu nechce. V budoucnu to může být vážný problém

Vedení škol dusí všudypřítomná byrokracie

article_7

Ředitelé se musí několikrát podepsat i pod nákup toaletního papíru

Liberec loni vypsal konkurz na nové ředitele škol. Město jakožto zřizovatel škol sice nebylo s jejich vedením vyloženě nespokojené, ale od výměny ředitelů si slibovalo příliv nové energie a nových nápadů.

Jenže do výběrových řízení se nikdo nepřihlásil. Tedy až na ředitele, kteří školy již vedli. Městu proto nezbývalo než je jmenovat znovu. „O místa ředitelů dnes není zájem. Naše snaha získat na zhruba čtvrtinu ředitelských míst nové kandidáty, kteří by měli potenciál školu rychle rozvíjet, nebyla vůbec naplněna,“ uvedl náměstek libereckého primátora pro školství Ivan Langr.

Liberec není jedinou obcí, která má problém najít nové ředitele škol. Podle zjištění České školní inspekce se do výběrových řízení na místo ředitele často hlásí maximálně jeden uchazeč. V období od března do července 2018 se konalo 1465 konkurzních řízení, přitom v polovině případů se o místo ředitele ucházel pouze jeden kandidát. Konkurzy vyhlašuje zřizovatel, tedy v případě základních škol obec a v případě středních škol kraj. Dělá to tehdy, pokud je s vedením školy nespokojený, například pokud ředitel neumí jednat s lidmi, jsou na něj stížnosti nebo nedodržuje předpisy. Část ředitelů také odchází do důchodu nebo mění povolání.

To, že komise mohla vybírat pouze jednoho uchazeče, podle inspekce průběh konkurzů významně ovlivnilo. Přibližně polovina jich byla vedena pouze formálně.

Je velmi malý zájem dělat ředitele školy. V situaci, kdy se konkurzu účastní jen jeden nebo dva uchazeči, může chtít zřizovatel i bez ohledu na kvalitu uchazečů vybrat ředitele už jenom proto, aby škola nebyla bez vedení,

Ondřej Andys, náměstek ústředního školního inspektora
Renata Schebajlová
Ředitelka pražského Gymnázia Nad Štolou Renata Schejbalová

Ředitel školy má rozhodovat o tom, jakým způsobem bude škola děti vzdělávat, mívá svoji vlastní ředitelnu i vyšší plat. Zároveň nemusí učit tolik hodin jako učitelé, měl by si tedy odpočinout od dětí. Jenže realita je jiná. Ředitelé dnes nemají čas chodit na hospitace do tříd a radit učitelům, jak zlepšit výuku, nebo bádat nad tím, jestli je lepší učit děti matematiku tradičně, nebo alternativní metodou podle profesora Milana Hejného. Místo toho tráví čas vyplňováním tabulek nebo podepisováním faktur. Hrne se na ně tolik administrativy, že jim nezbývá čas na to, aby školu opravdu vedli. Například ředitelce pražského Gymnázia Nad Štolou Renatě Schejbalové zabere administrativa kolem třiceti procent pracovní doby, stejnou dobu stráví nad rozpočtem školy. „Pokud do školy kupuji něco nového, musím podepsat každou fakturu. Než se koupí třeba balík toaletního papíru, vyžaduje to čtyři moje podpisy,“ popisuje Schejbalová.

Radko Sáblík
Ředitel pražské Smíchovské střední průmyslové školy Radko Sáblík

Řediteli pražské Smíchovské střední průmyslové školy Radko Sáblíkovi zase vadí, že musí stejné údaje vyplňovat několikrát. "Statistiky, které už jednou vyplníme, po nás znovu chtějí finanční úřad, ministerstvo školství nebo magistrát," tvrdí Sáblík.

Ředitelé škol často fungují jako manažeři firem. Kromě administrativy se starají o rozpočet, jednají s rodiči, zřizovatelem, studují nové předpisy, kontrolují učitele a ostatní pracovníky, tvoří rozvrhy. Moc času nazbyt tedy nemají.

Nemám čas na pedagogickou práci, ta mi zabírá nejmenší procento pracovní doby. Pořád řeším papíry, tabulky, peníze, hledám nové učitele. Když jsem sháněla zástupkyni, která by mi s tím pomohla, nikomu se do toho nechtělo. Když učitelky vidí, jak jsem zavalená papíry, chtějí spíš učit

Renata Schejbalová, ředitelka Gymnázia Nad Štolou

Zmíněné Gymnázium Nad Štolou navštěvuje devět set dětí a škola má téměř sto zaměstnanců. Schejbalové se vším pomáhá jedna hospodářka, sekretářka a administrativní pracovnice, která však pracuje pouze na půl úvazku. Na víc nepedagogických pracovníků, kteří by s chodem školy pomohli, škola nemá peníze. Navíc je jich nedostatek a těžko se shánějí. V ideálním případě by škola měla mít ekonoma, zástupce ředitele, který by se chodem školy také zabýval, nebo administrativní pracovníky.
Příkladem může být zmíněná pražská Smíchovská střední průmyslová škola. Když se stal Sáblík před šestnácti roky ředitelem, první, co udělal, bylo, že se zeptal zástupců, co by chtěli dělat. Rozdělil mezi ně administrativu nebo hospitace ve třídách. „Já jsem si díky tomu uvolnil ruce a mohl jsem začít vytvářet vize, komunikovat s rodiči, studenty, vymýšlet nové projekty,“ říká ředitel školy Radko Sáblík.

ilustrace ředitele za hromadou papírů

Namísto spolupráce konkurenční boj

Podle loňských konkurzů se nejhůře hledají zájemci o místo ředitele v Královéhradeckém, Pardubickém a Libereckém kraji. Na jedno volné místo tam připadá v průměru 1,8 uchazeče. Naopak lepší je situace v Karlovarském kraji (2,7) a Moravskoslezském kraji (3,1 uchazeče). Odborníci na školství se shodují na tom, že je potřeba učinit několik kroků, aby se do výběrových řízení na místa ředitelů v budoucnu hlásilo víc uchazečů. V prvé řadě je potřeba ředitelům rozvázat ruce, aby se mohli věnovat pedagogickému vedení.

Ředitelé by měli mít pomocnou ruku, třeba ekonoma, jenže na něj často nemají peníze

Hana Košťálová, lektorka programu Ředitel naživo

Do programu, který byl zahájen koncem srpna, je zapojeno několik mentorů, kteří budou během několika setkání vzdělávat ředitele škol v tom, jak se stát lepšími pedagogickými lídry.

Práci by ředitelům výrazně ulehčilo také to, kdyby se měli na koho obrátit, když potřebují poradit nebo podpořit v tom, co dělají. Dnes není nikdo, kdo by spolupráci mezi školami v regionech koordinoval. „Školy se staly konkurenčními, protože bojují o žáky, a ředitelé se nemají v bezprostřední blízkosti na koho obrátit s žádostí o pomoc. Většinou si proto vypomáhají s řediteli z jiných regionů,“ říká Zdeněk Slejška, ředitel Nadačního fondu Eduzměna. Tato platforma propojuje zástupce soukromého, neziskového a státního sektoru, kteří chtějí prosadit systémové změny v českém vzdělávání. Podle Slejšky by proto bylo dobré, kdyby síť ředitelů, kteří se působí na stejném území, byla koordinována, a oni si tak mohli navzájem radit a pomáhat.

Podporu sice může ředitel získat od zřizovatele, ať už formou peněz navíc na opravu střechy, nebo na zaplacení školení, není však žádný zákon, který by zřizovateli předepisoval, aby něco takového dělal. Záleží tedy pouze na něm, jak moc ředitele v jeho práci podpoří. Osvícenější zřizovatelé posílají ředitele na různá školení, snaží se poradit, na koho se mají obrátit, když si s něčím nevědí rady. Například v Pardubicích mají všichni noví ředitelé právo na uvádějícího ředitele. „Noví ředitelé k sobě na první rok ve své funkci dostávají jako mentora jiného zkušeného ředitele. Zřizovatel jim někoho vybere jako průvodce, se kterým nový ředitel postupně projde všemi procesy a pravidelnými událostmi v řízení školy během roku,“ popsala mluvčí Pardubic Iveta Koubková. Podobný přístup však není úplně běžný.

Věčný problém s platy

Věčný problém s platy

V přilákání nových ředitelů by mohlo pomoci i to, kdyby byli náležitě zaplaceni, je přesvědčena ředitelka Schejbalová. Sama bere přibližně o deset procent více než učitelé.

Pokud jde o plat, já v Praze říkám, že ředitel školy má plat lepší sekretářky

Renata Schejbalová, ředitelka Gymnázia Nad Štolou

Systém odměňování ředitelů však schází. Opět je pouze věcí zřizovatele, jestli a jak moc ředitele odmění. „Velmi záleží na tom, jaký má zřizovatel vztah ke škole a konkrétnímu řediteli, a také na velikosti obce a na tom, kolik peněz z rozpočtu obec může a chce vyčlenit na odměňování svých ředitelů,“ podotkl Andrys. Problém je, že zvlášť ve větších městech zřizovatel často nevidí, co všechno ředitel dělá nebo jak dlouho je každý den v práci. Ředitelé proto často nedostanou proplacené hodiny, které v práci tráví po pracovní době.

„To, že nemám proplacené přesčasy, vnímám jako velkou nespravedlnost. Například když se konají maturity nebo přijímačky a já sem jdu o víkendu zpracovat výsledky, moje kolegyně zástupkyně to dostanou zaplaceno a já ne. Myslím, že to je problém, protože osmihodinová pracovní doba nám ředitelům často nestačí,“ říká Schejbalová.

Za proplacení přesčasových hodin v minulosti lobbovaly školské odbory. „Bylo nám řečeno, že přesčasové hodiny jsou zahrnuty v příplatku za vedení. Jenže ředitelé mají dnes více kompetencí než dřív a jejich práce je náročnější, než kdy byla. Příplatek za vedení se přitom dlouho nezvyšoval,“ upozorňuje místopředsedkyně školských odborů Markéta Seidlová. Všechny tyto problémy si mladí učitelé velmi dobře uvědomují. „Aby mě lákalo zkusit dělat ředitele, muselo by těžiště jeho práce být v práci s týmem učitelů, v zavádění inovací, bez dalších břemen v podobě papírování nebo správy budov. Tak je tomu třeba ve Finsku nebo na Islandu, u nás zatím ne,“ říká začínající pedagog Daniel Pražák, který učí na pražské Základní škole Strossmayerovo náměstí.

Práce v noci

Podobně to vidí také Vojtěch Hála z pražského Gymnázia Na Zatlance. Baví ho především učit, ale ředitel tráví se studenty mnohem méně času. „Ředitel dnes často nemá čas být pedagogickým lídrem. Místo toho řeší topení, obědy, nákupy, směrnice, paragrafy, granty, školení,“ vypočítává Hála.
Protože chybí zájemci o funkci, ředitelé stárnou. V současné době je jejich průměrný věk 51,5 roku a nejstarší jsou na středních školách. „Když současní ředitelé skončí a nebude je mít kdo nahradit, bude to velký problém,“ dodává inspektor Andrys.

Ministerstvo školství si je nedostatku nových ředitelů vědomo. Situaci chce úřad v prvé řadě řešit zvyšováním platů ve školství, aby učitelské povolání zatraktivnil. „Cílem je, aby v roce 2021 byly platy pedagogů i nepedagogů na 150 procentech úrovně roku 2017,“ připomněla dlouhodobou snahu ministerstva jeho mluvčí Aneta Lednová.

Představa ministra školství Roberta Plagy je taková, že ředitel by měl dostávat v objemu peněz na platy alespoň dvacet procent na motivační složky platů. Tento krok by podle něj měl pomoci řediteli při manažerském řízení školy.

Očekávám od zřizovatelů, že začnou systematicky oceňovat náročnou práci ředitelů škol. Jsem rád, že se to už někde děje a v některých obcích, kde si důležitost práce ředitelů uvědomují, jejich práci oceňují a přispívají škole nad rámec prostředků, které dostávají na školství v rámci rozpočtového určení daní,

Robert Plaga, ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR

Jak mluvčí Lednová dodala, důležitá je i novela konkurzní vyhlášky, která platí od letošního května. Podle úřadu zajistila férovější pravidla při výběru nových ředitelů, jelikož navýšila počet nezávislých odborníků v komisi, která má za úkol vybrat nového ředitele školy. Dřív se stávalo, že porota, složená především ze zástupců obce, vybírala ředitele na základě sympatií.


Pojďme pokračovat v tématu
společně

Form