Maturita v době koronaviru

Část studentů ji chce prominout, jiní žádají rovné podmínky se Slováky

  • Pokračovat ve čtení online
article_31

Letošní maturity nemají správné řešení. Odpustit je by se možná mohlo zdát mnohým maturantům skvělé, šlo by ale o značně nesystémový a kontroverzní zásah. Příprava nicméně neprobíhá ideálně, studenti dlouho žili v nejistotě. A studentské výzvy upozorňují i na výhodnější startovní podmínky slovenských studentů při přijímačkách na české vysoké školy: Slováci letos maturitu nedělají, a rovnou se tak mohou připravovat na přijímací testy.

Když se 12. března náhle uzavřely všechny české školy, v největší nejistotě se ocitli maturanti. Pomalu se schylovalo k uzavírání klasifikace a k přípravě na maturitu a oni najednou nevěděli, na čem jsou. Chvíli to vypadalo, že se školy otevřou za čtrnáct dní, koncem března se zase zdálo, že se až do letních prázdnin neotevřou vůbec. Zcela jasno do zmatku nevnesl ani Zákon o zvláštních pravidlech pro přijímání k některým druhům vzdělávání a k jejich ukončování ve školním roce 2019/2020, v němž se praví, že když se do 1. června 2020 nevrátí středoškoláci zpět do škol, maturitu dostanou jen na základě průměru posledních tří vysvědčení.

Někteří maturanti byli zmatení a ve stresu, jiní to viděli jako vhodnou příležitost se obávané zkoušce vyhnout. A tak vznikla petice Prominutí maturity 2020, která ke konci dubna nasbírala přes 41 tisíc podpisů. Iniciátor petice Benedikt Albrecht z Prostějova, maturant ze Střední školy polytechnické v Olomouci, v ní tvrdí, že studentům znemožňuje plně se věnovat přípravě na maturitu „náhlý zmatek související se šířící se nákazou onemocnění covid-19“, přičemž „každý reaguje na závažnost situace v naší zemi různě“.

Pro mnohé maturanty je dle prohlášení petice „tato situace velmi znepokojující nejen z osobních důvodů, ale také proto, že doposud nevědí, kdy a jakou formou je maturitní zkouška čeká“. K dalším argumentům patří, že někteří studenti věnují svůj čas dobrovolnickým činnostem či že nebyli řádně připraveni na distanční studium, které je v rozporu s jejich dosavadní školní výukou.

S jejich argumenty však nesouhlasí například šéfka Učitelské platformy a třídní učitelka maturantů na Gymnáziu Josefa Jungmanna v Litoměřicích Petra Mazancová. Upozorňuje, že na maturitu se student nepřipravuje jen poslední měsíc, ale minimálně celý poslední rok. Navíc dodává, že letos mají maturanti naopak více času, než měli kdykoli dříve. „Mnoho škol zcela vypustilo nematuritní předměty a soustřeďují se od začátku nouzového stavu jen na maturity. Za normálních okolností by do 30. dubna byli každý den sedm osm hodin ve škole, ale nyní se místo toho každý den věnují jen profilovým předmětům,“ říká.

Šéfka Učitelské platformy a učitelka angličtiny a občanky v maturitním ročníku na Gymnáziu Josefa Jungmanna v Litoměřicích.
Šéfka Učitelské platformy a učitelka angličtiny a občanky v maturitním ročníku na Gymnáziu Josefa Jungmanna v Litoměřicích. Foto: EDUin

Více času podle ní mají na jejich přípravu i učitelé. Letos se prý i ona věnuje maturantům mnohem více než jindy, a navíc mnohem individuálněji. „Kdybych učila normálně své penzum hodin, které učím v rámci svého plného úvazku, rozhodně si nenajdu čas na one to one konzultace, které nyní s maturanty běžně dělám. A je samozřejmě na studentech, aby po této nabídnuté pomoci sáhli, to už je na jejich odpovědnosti.“

Nesouhlasí ani s tvrzením, že by maturanti doposud nevěděli, „kdy a jakou formou je maturitní zkouška čeká“. Harmonogram maturity je podle ní v podstatě známý. „Když víme, že maturanti půjdou do školy 11. května, tak první týden v červnu budou didaktické písemky a dejme tomu od 15. června se bude moci maturovat ústně. Ano, je to posunuté oproti jiným letům, ale taková je doba,“ říká.

Benedikt Albrecht jí oponuje. „Ve čtvrtém ročníku se látka probírá jen polovinu roku a druhá polovina roku je zaměřena na opakování učiva, o což maturanti přišli. Většina učitelů neposílá podklady, jak by měli, což vím z vlastních zkušeností. Sice je více času, ale studenti nedostávají potřebné podklady pro studium,“ namítá iniciátor petice a zmiňuje i velkou nejistotu maturantů v celé situaci.

Šéfka Učitelské platformy dává studentům za pravdu pouze v posledním bodě petice, tedy že studenti nebyli řádně připraveni na samostudium na dálku. „To je pravda, český školský systém neumí pracovat s vnitřní motivací studenta, s osobním stylem jejich učení. Nehledá, co by vyhovovalo danému žáku, nevede studenty, aby si stanovovali osobní cíle. Tato doba nám jasně ukazuje, že toto neumíme a měli bychom umět. A zažíváme to i my dospělí, když teď pracujeme na home officu a zjišťujeme, že to není tak jednoduché, jak jsme si představovali, když jsme ho neměli a toužili po něm. Na osobním seberozvoji bychom měli my učitelé pracovat. Ale jako argument je to hodně na vodě: ‚Nikdo mě nenaučil připravit se sám na maturitu, tak jak ji mám udělat?‘“ dodává.

Chceme rovné šance, tvrdí část maturantů

Zatímco petice Prominutí maturity v podstatě žádá o získání maturity zadarmo, další iniciativa s názvem Férové přijímačky na VŠ 2020 pouze požaduje rovné šance pro české a slovenské studenty u přijímacích zkoušek na vysoké školy. Českým maturantům se nelíbí, že jejich slovenští kolegové dostanou už jistojistě maturity pouze na vysvědčení, a tudíž se mohou plně věnovat přípravě na přijímací zkoušky. České ministerstvo školství tak podle kritiků poškodí své vlastní studenty.

A nejedná se o zanedbatelnou skupinu. Dle statistik Českého statistického úřadu studovalo v roce 2018 na českých vysokých školách necelých 45 000 cizinců, z toho přes 21 000 studentů ze Slovenska. Podle dat Domu zahraniční spolupráce, což je příspěvková organizace ministerstva školství, která administruje mezinárodní aktivity v oblasti vzdělávání, tvoří Slováci přes sedm procent celkového počtu studentů na českých vysokých školách. Nicméně například na brněnské Masarykově univerzitě je to již 17 procent, a na tamější Fakultě informatiky dokonce 49 procent – více než Čechů.

Myšlenku, že žádost o srovnání startovních podmínek je jen nepřímou žádostí o prominutí maturit, iniciátor výzvy Jan Bohuněk, maturant z pražského Gymnázia Botičská, odmítá. „Naším cílem není zrušení maturit jako takových, ale nastavení rovných podmínek k maturitě a k přijímačkám pro české i slovenské studenty. My vidíme zrušení maturit a jejich úřední uznání jen jako jednu z možností, jak dosáhnout spravedlivých a férových podmínek, nicméně není to hlavní cíl naší iniciativy,“ tvrdí.

Jan Bohuněk, autor výzvy Férové přijímačky na VŠ 2020
Jan Bohuněk, autor výzvy Férové přijímačky na VŠ 2020 Foto: Jan Bohuněk - Facebook

Na argumenty, že na maturitu se má člověk učit minimálně celý poslední rok a kromě toho mají nyní při uzavření škol na maturitní předměty více času, Bohuněk říká, že studenty mátla hlavně nepřehledná situace.

„Když byl zákon vydán, nikdo neměl nejmenší tušení, jak bude situace 1. června vypadat. Tudíž nebylo možné na sto procent počítat s tím, že maturity nebudou, stejně tak jako s tím, že budou. Koneckonců školy se v běžném režimu ani otevírat nebudou a 11. května budou otevřeny pouze pro studenty závěrečných ročníků středního vzdělávání. S tím taky nikdo nepočítal, nehledě na to, že vláda svého času tvrdila, že školy se otevřou buď pro všechny, nebo pro nikoho,“ říká. „Nicméně o zrušení přijímaček na vysoké školy nikdo nemluvil. Proto se řada maturantů začala v tomto nejistém období více soustřeďovat na přijímačky, protože zde byla jistota, že věci, které se naučí, se nebudou učit zbytečně,“ dodává.

Říká, že jemu by složení maturitní zkoušky ani moc nevadilo, a poukazuje na to, že na prestižním Gymnáziu Botičská s ní většinou studenti nemají příliš problémy. „Pro mě osobně je ale prioritou složit přijímačky a studovat medicínu. Jsem sice přijat na 1. lékařskou fakultu bez zkoušek na základě prospěchu, ale hlásím se i na jiné lékařské fakulty, kde budu muset dělat přijímací zkoušky. A proč bych se měl učit na maturitu, kterou bych mohl dostat úředně, když bych se mohl místo toho věnovat pouze přípravě k přijímacím zkouškám a zvýšit své šance na přijetí?“ namítá. „Jiná situace by nastala tehdy, pokud by mě složení maturitní zkoušky u přijímaček nějak zvýhodnilo ve srovnání s lidmi, kteří by si maturitu nechali uznat úředně. V takovém případě bych maturoval i dobrovolně,“ dodává.

Maturity a přijímačky vyžadují často jiné znalosti

Jan Bohuněk odmítá také argument, že by se příprava na maturitu a přijímačky do značné míry kryla. Podle něj jsou v těchto zkouškách vyžadovány často zcela jiné znalosti. On se například na maturitu z biologie bude muset naučit poznat několik set živočichů, rostlin a jiných organismů, což u přijímaček na medicínu nijak nevyužije. Tam ho budou čekat často záludné modelové otázky.

Upozorňuje také na testy obecných studijních předpokladů od společnosti Scio, které uchazeči o studium skládají například na právnické fakultě. „Zvládnutí těchto testů nevyžaduje nic jiného než jejich neustálé procvičování a zdokonalování se v logickém myšlení. Opět nic, na co by nás maturita připravila. A už vůbec nemluvím o tom, že umět hovořit o dvaceti knihách na maturitu z češtiny nebo vědět, co jedí Američané o Velikonocích, na maturitu z angličtiny, to nepoužijete nikdy jindy než u maturity,“ doplňuje.

Ředitel Gymnázia Botičská Stanislav Luňák o iniciativě svých studentů ví a říká, že ji sice nijak nepodporuje, ale na druhou stranu mu také ani nijak nevadí. „Ostatně jsem rád, že se studenti veřejně angažují a že umějí projevit svůj názor,“ podotýká. S jejich obavami navíc částečně souhlasí. Chápe prý, že by pro ně bylo výhodnější moci se připravovat na přijímačky déle a systematicky. A chápe také, že zatímco někteří využijí znalosti z maturity, jiné čekají zcela odlišné požadavky.

„Hodně záleží, o jaké přijímací zkoušky se jedná. Například ti, kteří se hlásí na lékařské fakulty, se musí pomocí modelových otázek systematicky a pečlivě připravit. Tam požadavky k přijímacím zkouškám a k maturitě korespondují jen částečně,“ vysvětluje a zároveň upozorňuje, že na jejich škole mohou studenti během května při přípravě na přijímací zkoušky využít pomoc učitelů.

Na specifické testy pro uchazeče o vysokoškolské studium upozorňuje i analytik a konzultant informačního centra pro vzdělávání EDUin Karel Gargulák. „Z mého pohledu je situace pro české žáky nepříznivá tím, jaké nástroje přijímacího řízení poměrně významná část veřejných vysokých škol používá – tedy testy obecných studijních předpokladů, ať již od soukromé firmy Scio, nebo například v případě Masarykovy univerzity, kde studuje největší počet Slováků, test studijních předpokladů.“

Karel Gargulák, analytik a konzultant informačního centra pro vzdělávání EDUin
Karel Gargulák, analytik a konzultant informačního centra pro vzdělávání EDUin Foto: EDUin

Podle něj mají úplně jinou charakteristiku a vlastnosti než předmětově orientované testy společné části maturitní zkoušky v Česku, popřípadě i okruhy, které se zkouší v rámci maturitní zkoušky. „V tomto ohledu skutečně platí, že čeští žáci mohou mít méně prostoru se na tento typ testů připravit, neboť je možné si jejich vyplňování osvojit a připravit se na ně,“ potvrzuje.

Další oslovení experti reagovali jen velmi stručně a s námitkami studentů spíše nesouhlasili. „Studenti obvykle v profilové části volí předměty, které potřebují k přijímacím zkouškám na vysokou školu, takže se současně s přípravou k maturitě připravují i k přijímací zkoušce. Víc k tomu nemám co dodat,“ říká například ředitelka pražského Gymnázia Nad Štolou a předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová.

„Já už vidím, jak slovenští študenti teď drtí na naše přijímačky, zatímco naši nebozí maturanti sedí pod stejným stromem jako ten Slovák a drtí se na maturitu,“ usmívá se ředitel Gymnázia Nymburk a bývalý šéf Asociace ředitelů gymnázií Jiří Kuhn.

Jak narovnat podmínky?

Ve facebookovém manuálu, jak mají studenti postupovat při šíření této výzvy, zaujme formulace: „Není nutné navrhovat (např. ve zmiňovaných mailech) řešení této situace. My se snažíme poukázat na neférovou situaci, politici jsou tu od toho, aby ji řešili.“ Na připomínku, že kritika by měla být konstruktivní, a tedy by měla obsahovat i navrhované řešení, Jan Bohuněk reaguje slovy, že především chtěli otevřít prostor pro diskusi a pro společné hledání optimálního řešení, informovat o z jejich pohledu neférovosti veřejnost, ostatní studenty i politiky.

„Co se týká návrhu nějakého řešení, tak protože jsme studenti středních škol, nikdo z nás nemá právnické vzdělání a nikdo z nás neví, jaká řešení jsou z legislativního a organizačního hlediska proveditelná,“ dodává. Nicméně se dohodli na třech návrzích.

Jedním z nich je posunutí termínu přijímacích zkoušek na vysoké školy. „Maturity jsou naplánovány na začátek června stejně jako přijímací řízení na řadu škol. Asi nikdo by nechtěl jeden den psát didaktický test z češtiny, druhý den didaktický test z cizího jazyka či matematiky, třetí den obhajovat maturitní práci, čtvrtý den maturovat ústně a pátý den jít psát přijímačky. V současné situaci se ale i podobný scénář může stát,“ upozorňuje Bohuněk.

Na organizaci iniciativy Férové přijímačky na VŠ se podílí také Česká středoškolská unie. Její první místopředsedkyně Veronika Elznicová říká, že jako nejvhodnější z nabízených řešení se jeví právě posunutí termínu přijímacích zkoušek na červenec či srpen. „Ačkoliv tato možnost neuleví českým studentům s množstvím přípravy na nadcházející zkoušky, dovolí jim lépe si rozvrhnout čas určený k přípravě a zaručí řádné oddělení termínů přijímacích a maturitních zkoušek, tak aby nemohlo dojít k jejich vzájemnému krytí,“ zmiňuje.

Studenti rovněž navrhují bonifikaci za složení maturitní zkoušky. Každý, kdo složí maturitní zkoušku, ať už v Česku, či na Slovensku, a nenechá si ji uznat úředně, by podle nich měl být u přijímacího řízení nějakým způsobem zvýhodněn. A třetí možností - s níž ale podle jejich interního průzkumu souhlasí nejvíce studentů – je nastavit maturitní podmínky stejně jako na Slovensku, tedy úředně uznat maturitu všem bez zkoušek a dát možnost maturovat dobrovolně.

„Za normálních okolností bychom měli koncem května odmaturováno, v červnu by měli studenti možnost jít na přijímačky. A ano, některé termíny přijímaček zasahují do maturit, ale i loni jsem měla studenty, kteří mi hlásili, že ten a ten den nemohou maturovat, protože mají přijímací zkoušky,“ říká k tomu šéfka Učitelské platformy Petra Mazancová a dodává: „Každý rok přijímají české vysoké školy studenty z různých školských systémů z různých zemí. Takže každý rok může být někdo znevýhodněný tím, že se připravuje na přijímačky jinak.“

Stanislav Luňák, ředitel Gymnázia Botičská, kde bude zřejmě brzy maturovat i Jan Bohuněk, považuje krátkou dobu mezi maturitou a přijímacími zkouškami za velký problém. Jindy totiž mívají studenti odmaturováno už začátkem května a často až do druhé poloviny června se mohou připravovat na přijímačky. Nicméně některé vysoké školy mívají naplánovány testy třeba již na duben a upozorňují, že maturitní vysvědčení potřebují studenti až při zářijovém zápise a že v době testů a ústních pohovorů není třeba mít vykonanou maturitu.

Ředitel pražského Gymnázia Botičská Stanislav Luňák
Ředitel pražského Gymnázia Botičská Stanislav Luňák Foto: VŠCHT

„Pokud se přijímací zkoušky na vysoké školy konají v červnu, tak to bude pro maturanty velmi kritické. Po státních maturitních testech přijdou ústní maturitní zkoušky a pak ještě přijímačky. Pokud bych uvažoval studenta, který u nás maturuje z chemie, biologie a cizího jazyka, tak ho čeká začátkem června v maturitě didaktický test z češtiny a z cizího jazyka, ústní zkouška z češtiny a z cizího jazyka, ústní zkouška z biologie, ústní zkouška z chemie a obhajoba maturitní práce, tedy sedm zkoušek. Nedokážu si představit, že během června ještě zvládne přijímací zkoušky například na několik lékařských fakult,“ upozorňuje Luňák.

Navrhuje proto zrušit v přijímacím řízení na vysoké školy body dle předchozího vzdělání (za známky na vysvědčení a za maturitu), posunout přijímačky na úplný konec června a na první polovinu července. Pro zajištění stejné startovní čáry by navrhoval i změnit systém zkoušek na některé vysoké školy, aby nebyl úspěšnější ten uchazeč, který se „nadriluje“ modelové otázky. „Ale rozumím tomu, že to je nereálné a je na to nyní již pozdě,“ přiznává. A v neposlední řadě dodává, že studenti si musí uvědomit, že na přijímačky se musí učit už před maturitou.

Analytik společnosti EDUin Karel Gargulák má za to, že mimořádná situace zasluhuje mimořádná řešení. Nepovažuje za ideální například letošní realizaci státní části maturitní zkoušky, ani celkový plán ministerstva školství, který podle jeho slov přinesl pro žáky řadu nejistot.

„Už jen proto, že samotné didaktické testy Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat) a jejich charakteristika, obsah a vlastnosti jsou každý rok poměrně odlišné, náhodné a není možné predikovat, jak letos testologové nastaví obtížnost samotných testů,“ říká a upozorňuje, že stres a nejistota spojená s konáním klasického plošného testování má velké dopady na výsledky žáků, a to i za normální situace, natož za mimořádné. „Za mě by bylo ideálním řešením konání maturitní zkoušky pouze ve škole, která je prostě vždy schopna nějak zohlednit individuální situace žáků, což je v této situaci zásadní,“ doplňuje. Poukazuje rovněž na situaci studentů odborných škol, která je podle něj ještě těžší než u gymnazistů, neboť vykonávají i praktické části maturitní zkoušky.

Vysoké školy: Zvýhodněním jedněch bychom diskriminovaly druhé

Jak uvádí prorektorka pro studijní záležitosti na Univerzitě Karlově profesorka Milena Králíčková, fakulty zvažují posuny termínů přijímacích zkoušek v závislosti na konkrétních studijních programech, nemůže tedy nyní odpovídat za celou univerzitu. „Přijímací zkoušky v prezenční formě se mohou konat nejdříve 15 dní po zrušení zákazu osobní účasti studentů na výuce a zkouškách. Většina fakult nyní intenzivně pracuje na konkrétní formě opatření, kterým bude přijímací řízení přizpůsobeno. Uchazeče budeme informovat nejspíše v průběhu května,“ dodává.

O zvýhodnění za složení maturitní zkoušky univerzita podle ní rozhodně neuvažuje. Není totiž v kompetenci školy posuzovat, jakým způsobem uchazeč středoškolského vzdělání s maturitní zkouškou dosáhl, pokud se tak stalo zákonným způsobem. „Nadto není dle našeho názoru možné potenciální rozdíly mezi těmito způsoby objektivně kvantifikovat,“ doplňuje Králíčková s tím, že předpokládají, že zájemci o Univerzitu Karlovu se na studium a přijímací zkoušky připravují dlouhodobě a kontinuálně, nikoliv až po složení maturity.

Přijímací zkoušky mají podle prorektorky férově a transparentně ověřovat znalosti a dovednosti uchazečů. „Zohledňovat hypotetický rozdíl v délce přípravy uchazeče na přijímací zkoušky by mohlo mít také zcela opačný efekt – nedůvodnou diskriminaci těch uchazečů, kteří se na přijímací zkoušku připravují dlouhodobě,“ upozorňuje.

Masarykova univerzita v Brně již 19. března informovala, že s ohledem na vývoj pandemie covid-19 přesunula termín konání testů studijních předpokladů z 25. a 26. dubna na 20. a 21. června. Úspěšné zvládnutí testů je podmínkou k přijetí na sedm z devíti fakult této univerzity, výjimkou jsou Lékařská fakulta a Fakulta sportovních studií. V letošním roce má test skládat 15 723 uchazečů.

„Pro případ, že by ani v tomto termínu omezení neumožňovala účast slovenských uchazečů o studium na přijímacích testech, připravujeme už nyní alternativní řešení a jednáme se všemi příslušnými ministerstvy České republiky, ale také zastupitelskými úřady o nastavení takových podmínek, které zajistí ochranu zdraví a zároveň umožní studium zahraničních studentů na univerzitě,“ sdělila mluvčí Masarykovy univerzity Tereza Fojtová.

Co se týče studentské výzvy, nechápe, v čem by měli být slovenští uchazeči zvýhodněni. „Po celou dobu čelí nejistotě, zda se vůbec dostanou přes hranice, aby se mohli přijímacích zkoušek účastnit. Za aktuálních podmínek je sice do Česka na omezenou dobu vpustí, po návratu je ale čeká čtrnáctidenní karanténa ve státem zřízených zařízeních na Slovensku,“ říká.

Ač s některými obavami českých studentů analytik Karel Gargulák souhlasí, zároveň varuje před zvedáním slovenské otázky: „Obecně by bylo hodně nežádoucí, aby tato situace znovu otevřela často nešťastnou debatu o tom, jak ‚slovenští studenti berou těm českým místa na vysokých školách‘,“ míní. Mnoho dat totiž podle něj dokazuje, že je v řadě aspektů pro Česko výhodné, že na českých školách Slováci v takto hojném počtu studují.


Pojďme pokračovat v tématu
společně

Form