Neumíš – naučíme tě, nechceš – odejdi. Ve Varnsdorfu mají studenti jasno

Výstižné firemní heslo TOS Varnsdorf dostanou k zapamatování všichni, kdo začnou navštěvovat školu založenou firmou.

  • Pokračovat ve čtení online
article_17

Spolupráce s místní střední školou světovému výrobci obráběcích strojů TOS Varnsdorf dlouhodobě nevyhovovala. Přestože počtem zaměstnanců nepatří mezi velké firmy (nemá jich více než 500), rozhodlo se vedení založit vlastní školu a vychovat pracovníky podle svého. „Zajišťujeme si tak budoucí rozvoj,“ říká Jan Rýdl mladší, jednatel společnosti. O spolupráci jeví zájem i další firmy z regionu a přibývá také individuálních uchazečů. „České školství potřebuje revizi,“ usuzuje Rýdl.

Škola ve Varnsdorfu vychovává studenty v oborech strojírenství i elektrotechniky. Proč vám nestačí?

Pořád jsme měli určité připomínky ke kvalitě studentů i výukového procesu. Když jsme pouze umožňovali praxi a praktickou výuku u nás ve firmě, bylo to v pořádku. Pak jsme ale přicházeli za vedením školy s náměty, jak výuku zlepšit, a otevřeně jsme hovořili o tom, že bychom chtěli aktivně ovlivňovat průběh výuky i vyučované předměty. Chtěli jsme více propojit firmu se školou, začlenit prvky duálního vzdělávání. Nabídli jsme, že bychom výuku podpořili i finančně, ale v tu chvíli jsme narazili jak u vedení školy, tak i u kraje.

Střední škola TOS Varnsdorf


Škola zahájila provoz 1. září 2016. Vznikla kvůli nespokojenosti s absolventy z místní střední školy ve Varnsdorfu. Otevírá maturitní obory Strojírenství, Mechanik seřizovač - programátor, Mechanik elektrotechnik - mechatronik a učňovské obory obráběč kovů - operátor CNC strojů, Strojní mechanik - montér, Elektromechanik pro zařízení a přístroje. Spolupracuje s 15 partnerskými firmami. Funguje jako soukromá škola, ale školné se neplatí.

V čem byl problém?

Věděli jsme, že pro nás bude levnější, když budeme pouze přispívat do rozpočtu školy, když pořídíme konkrétní vybavení, aby absolvent mohl rovnou nastoupit do výrobního procesu bez nutnosti dlouhého zaškolování. Což se běžně dělo. Jenže varnsdorfská střední škola vyučuje i strojaře, manažery cestovního ruchu i kadeřníky, takže nešlo oddělit rozpočet strojařské části od ostatních oborů. My ale chtěli mít kontrolu nad tokem peněz a primárně jsme chtěli zkvalitnit výuku ve strojařině. Řekli, že buď budeme spolupracovat tak, jak chtějí oni, nebo nic. Na to nejsme z podnikatelského prostředí zvyklí, tak jsme začali hledat jiné řešení. A někdo nám řekl – založte si vlastní školu!

Šlo to? Politika současného ministerstva školství zakládání nových škol spíše nepřeje.

Velice pomohl rok 2015, vyhlášený Svazem průmyslu a dopravy ČR rokem technického vzdělávání. Stalo se z toho politické téma, a když jsme přišli na ministerstvo, že chceme vlastní školu zaměřenou na strojírenství, sice to bylo náročné, ale nakonec nám akreditaci dali.

Jaké byly začátky?

Před třemi lety jsme otevřeli dva maturitní a dva učňovské obory. Začali jsme v provizorních prostorách, já jsem si stoupl před studenty a spolu s otcem jsem jim vysvětlil, že TOS Varnsdorf navazuje na výrobu obráběcích strojů, která trvá už sto šestnáct let, a my potřebujeme a chceme, aby se tady tradice výroby udržela dalších klidně sto let. A k tomu potřebujeme kvalifikovanou a dostatečně zručnou pracovní sílu. Zároveň jsme jim připomněli motto naší firmy: Jestliže neumíš, my tě naučíme a pomůžeme ti. Jestliže nechceš, my tě nepotřebujeme. Tohle si státní škola nemůže dovolit. Když někdo nebude mít o výuku zájem, my se ho ve škole nebudeme snažit udržet za každou cenu.

Jan Rýdl mladší, jednatel společnosti TOS
Jan Rýdl mladší, jednatel společnosti TOS

Podnikové střední školy


V Česku je nyní minimálně 15 podnikových škol. Jejich hlavní výhodou je úzké sepjetí s praxí, kterou žáci získávají přímo ve firmách. V poslední době vznikají především u průmyslové výroby jako “pojistka” pro firmy, aby měly dostatek zaměstnanců. Nejstarší jsou podnikové školy sdružené pod družstvy COOP, které vznikly už v 70. letech 19. století. Největší podnikovou školou je Střední odborné učiliště strojírenské Škoda Auto, vlastní školu ale mají i Třinecké železárny nebo Pražský dopravní podnik.

To se na veřejných školách podle vás děje?

Ano, protože škola až dosud byla financována podle počtu žáků. Nyní se tento způsob mění, tak uvidíme, jestli se změní i snaha udržet slabé studenty. Dnes je systém postaven tak, že víceletá gymnázia vysávají z trhu i studenty, kteří nemají potenciál studovat a měli by radši jít na odborné technické školy nebo učňovské obory. Na tyto obory pak chodí studenti s nižší úrovní znalostí. My se snažíme naše obory zatraktivnit a přilákat kvalitnější studenty. Máme zatím krátkou historii, hovoříme o čtyřech letech náborů do prvních ročníků, ale už teď máme převis poptávky nad kapacitami, které jsme schopni nabídnout, takže můžeme říct, že už jsme výběrovou školou. Letos jsme otevírali nové obory elektromechanik a zcela nový obor mechatronik.

Letos vyšli ze školy první absolventi. Můžete porovnat jejich kvalitu se studenty veřejné školy?

V červnu jsme rozdávali 13 výučních listů, přičemž abych doložil svá původní slova, do prvních ročníků nastoupilo 25 studentů. TOS Varnsdorf si vzal osm učňů, zbytek nastoupilo do firem našich partnerů, všichni dostali hned smlouvu. U nás už všichni pracují samostatně na kapacitních jednotkách, kde se zaučovali, a jsou z nich plnohodnotní pracovníci. To je ten obrovský rozdíl. Když jsme vzali učně z veřejné školy, musel projít adaptačním cyklem dlouhým tři až šest měsíců.

Je u vás jiný režim než na veřejné škole?

Máme rozšířenou praxi a jako soukromá škola můžeme rozšířit i výuku cizích jazyků. V posledních ročnících umožňujeme studentům vyjíždět na montáže strojů k zákazníkům. Dnes v Česku, do budoucna se nám třeba podaří zprostředkovat je i v našich dceřiných společnostech v zahraničí nebo u partnerů. Letos jsme otevřeli novou budovu školy, navíc mají absolventi garanci prvního zaměstnání, což je, myslím si, obrovská výhoda a třeba i motivace. V dnešní době neznám firmu, u které by někdo dělal praxi a ona by o něj nestála. Naopak se s partnery o studenty trochu přetahujeme. Ale je na studentovi, jestli do firmy nastoupí, nebo ne.

Přispívají partneři na chod školy?

U nás se neplatí školné. Začínali jsme na zelené louce a potřebovali jsme nejprve prokázat, že to, co jsme vybudovali, má přidanou hodnotu. Dnes za odvedené normohodiny praktické výuky, při které vzniká produkce, platí partner škole určitý paušál. Vše ostatní jde ze státních zdrojů a za TOS Varnsdorf. Do budoucna chceme, aby se partneři podíleli na financování školy. Možná to bude znít divně, ale kdo si od nás vezme studenta, měl by uhradit určitou část nákladů spojených s výukou. Dostane hotového pracovníka. Partneři mají jako členové správní rady školy možnost ovlivňovat kvalitu výuky.

Dělají se u vás jen státní přijímací zkoušky, nebo jste sestavili vlastní?

O rok jsme předstihli povinnost státních přijímacích zkoušek. U maturitních ročníků jsme je zavedli hned, u učňovských oborů děláme motivační pohovory.

Jak jste sháněli učitele? V určitých aprobacích je jich nedostatek.

Máme samozřejmě obrovskou výhodu v našich technicích a dalších odbornících z firem. U učitelů jsme použili jednoduchou metodu. Jsme na konkurenčním poli, tak jsme navýšili tarifní třídy o 10 procent a umožnili flexibilní úvazky. Takže učitelé mají hlavní úvazek třeba na víceletém gymnáziu ve Varnsdorfu a část hodin učí i nás.

Dají se podle vás problémy ve spolupráci škol a firem vyřešit legislativně?

Myslím, že celý školský systém je potřeba podrobit značné revizi. Zmínil jsem, že se mění systém financování škol, uvidíme, jak bude fungovat. Z našeho pohledu je třeba zatraktivnit technické obory, zlepšit kvalitu výuky matematiky a polytechnického vzdělávání. To bylo dlouhodobě zanedbáváno. Diskuse o povinné maturitě z matematiky prokázala, že ministerstvo školství za tři roky, které mělo na přípravu povinné maturitní zkoušky, neudělalo vůbec nic. Neodpracovali si to, co si odpracovat měli, a tak ji nakonec zrušili.

To už skutečně hovoříme o velkých systémových změnách.

Jan Rýdl mladší, jednatel společnosti TOS
Jan Rýdl mladší, jednatel společnosti TOS

Já vždycky říkám: kdybyste vzala jakéhokoli pracovníka před dvaceti lety a dala ho do stejné pozice teď, nikdo by ten přesun nezvládl tak, aby vykonal práci dobře, vyjma jedné profese – učitele. A to je špatně. Tady se musí zásadně změnit celý systém poskytování akreditací, množství škol i preferované obory. Nemůže být, že trh práce potřebuje konkrétní počty lidí v určitých oborech a školy na to nejsou připraveny. Produkují spoustu manažerů cestovního ruchu a dalších profesí, jejichž uplatnění na trhu je téměř nulové nebo minimálně výrazně nižší, než je ve skutečnosti potřeba.

Ale zase nelze mladé lidi nutit do oborů, které sami studovat nechtějí.

Dobře, ale kdo jiný by to měl ovlivňovat než stát? Stát ví, jaké jsou požadavky trhu práce a kolik dětí nastupuje do prvních ročníků. Měla by existovat analýza, která by sledovala vývoj trhu práce s tím, jak se vyvíjí demografické křivky.

Dnes je to těžké, téměř s nulovou nezaměstnaností může pracovat téměř každý, kdo chce.

Ano, ale ta analýza by měla být samozřejmě na delší období. Mělo by se říct, jestli budeme za pět let potřebovat zástupy nezaměstnaných ekonomů, právníků…

To se asi nestane.

Asi ne, ale k čemu mi bude, když budu mít na vysokých školách obrovské množství studujících ekonomů, když vím, že reálně se jich v ekonomice uplatní třeba třetina.

Stížnosti na malý počet lidí v technických oborech přicházejí od průmyslníků už řadu let. Školy brání firmám, aby určovaly, na jakém stroji se budou studenti učit, protože prý potřebují obecnější znalosti, když se změní pracovní trh a oni budou potřebovat jiné dovednosti nebo rekvalifikaci.

Souhlasím, že škola by měla vychovat studenty tak, aby byli připraveni na změny. Chybí systém celoživotního vzdělávání, v tomto nejsme ve sporu. Ambice zaměstnavatelů není říkat školám „teď musíte učit tohle“ a stanovovat, kolik mají přijmout žáků. Od toho je tady stát a ten by to měl v rámci ministerstev koordinovat s ohledem na to, co požaduje trh.

Celý školský systém je potřeba podrobit revizi. Zatraktivnit technické obory, zlepšit kvalitu výuky matematiky a polytechnického vzdělávání. To bylo dlouhodobě zanedbáno.

Jan Rýdl mladší, jednatel společnosti TOS

Pojďme pokračovat v tématu
společně

Form