Ředitelé škol jsou na funkci špatně připraveni

Chybí jim čas i finančně dostupné kurzy

article_11

Za největší překážku dalšího vzdělávání pokládají ředitelé škol nedostatek času

Jaroslav Novák stanul v čele Základní školy Chýně před pěti lety. Do té doby učil a s řízením školy neměl žádné zkušenosti. Absolvoval roční studium pro začínající ředitele, jinak se ale postupně vše naučil sám, hledal v knihách, na internetu, ptal se kolegů z jiných škol i učitelů na vlastní škole. „Strávil jsem spoustu času přemýšlením, vyhledáváním, zkoušením nových věcí. V práci jsem tehdy strávil spoustu hodin. Až jsem jednoho dne dostal záchvat třesu z vyčerpání,“ vzpomíná Novák. Nejvíce by mu prý v té době pomohl někdo, kdo by mu byl schopen poradit. Zároveň by uvítal ucelenější systém dalšího vzdělávání – třeba doplňující kurzy, semináře nebo výcvik pro ředitele. Právě komplexní systém dlouhodobého vzdělávání pro ředitele škol však v Česku chybí.

Poukazuje na to například Analýza výzev vzdělávání v České republice, kterou zpracovali sociologové Tomáš Dvořák a Daniel Prokop. „Neexistuje systémová, systematická a dlouhodobá podpora ředitelů. Existují pouze ad-hoc kurzy, které jsou obvykle relativně úzce zaměřeny a soustřeďují se většinou primárně na manažersko-správní agendu, nikoliv na pedagogický leadership,“ říká sociolog Tomáš Dvořák.

Na nedostatečnou přípravu ředitelů upozorňuje nová studie think-tanku IDEA Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR. Česko podle ní zaostává za evropským průměrem v podílu ředitelů, kteří byli připraveni na novou pozici už před nástupem do funkce. „Zároveň Česko vykazuje vysoký podíl ředitelů, kteří program nebo přípravný kurz neabsolvovali vůbec,“ píše se ve studii. Například školení či kurz zaměřený na administrativní vedení školy dokončilo dle šetření TALIS z roku 2018 před nástupem do funkce pouze 40 % ředitelů. V Evropě přitom takový kurz dokončí 56 % ředitelů.

Jaroslav Novák, ředitel Základní školy Chýně
Jaroslav Novák, ředitel Základní školy Chýně

Ani další čísla nejsou pro tuzemské ředitele příliš příznivá. Školení nebo kurz zaměřený na řízení výuky jich absolvovalo 32 %, průměr Evropy je přitom 50 %. Podle zmíněné studie pokládají ředitelé škol za největší překážku dalšího vzdělávání nedostatek času. Další problém však spočívá v tom, že kurzy nabízené různými agenturami jsou pro ně moc drahé.

„Jeden takový kurz stojí třeba třicet tisíc korun. To je pro menší školu hodně peněz. Stát by měl zajistit dlouhodobé, systematické vzdělávání ředitelů, které teď neexistuje,“ říká ředitel ZŠ Lázně Bělohrad Jaroslav Jirásko. Ředitelé podle něj často absolvují povinné roční studium, když ve vedení školy začínají, ale pak už se dál nevzdělávají. Nikdo je k tomu totiž nenutí.

Nebránil bych se ani tomu, aby byly občas nějaké semináře povinné. Alespoň by se jich účastnili i ředitelé, kteří dnes nemají motivaci se sami vzdělávat

Jaroslav Jirásko, ředitel ZŠ Lázně Bělohrad

Alespoň nějaký seminář akreditovaný ministerstvem školství absolvovalo podle údajů České školní inspekce v loňském školním roce 84 %ředitelů. Jiné konference, kurzy či semináře navštívilo 59 % ředitelů.

Jednotlivých kurzů nebo seminářů pro ředitele škol je na trhu poměrně dost. Chybí ale ucelenější, dlouhodobější vzdělávací cykly. Navíc jsou ředitelé často limitováni tím, kde se kurzy konají, protože je jich většina v Praze, nebo jejich cenou

Jaroslav Vysloužil, ředitel ZŠ Komenského Hustopeče

Národní institut pro vzdělávání (NIDV), přímo řízená organizace ministerstva školství, je jedinou institucí, která dnes nabízí vzdělávání pro ředitele zdarma. Od roku 2016 například institut spustil projekt Strategické řízení a plánování ve školách. Ve spolupráci s Českou školní inspekcí jsou vytipovány školy, které potřebují pomoc s řízením a plánováním rozvoje. Těm je potom nabídnuta spolupráce po dobu dvou let. Pokud škola souhlasí, začne spolupracovat s takzvaným konzultantem rozvoje školy. Je jím ředitel jiné školy, který má dlouholeté zkušenosti se strategickým řízením a vedením pracovníků. Vybrané škole pomáhá v každodenních situacích – třeba zlepšit komunikaci se zřizovatelem – nebo radí, jak přilákat do školy víc žáků. Hlavně ale společně pracují na představě, jak by škola měla v budoucnu vypadat. Společně se nejdříve snaží přijít na to, v čem se škola může zlepšit. Na základě toho s učiteli vytyčí konkrétní cíle, kterých by měla během dvou let dosáhnout, naplánují jednotlivé kroky a ty pak do školy zavádějí. Zmíněný konzultant dojíždí několikrát do měsíce.

Jedním z takových konzultantů je i ředitel Základní školy speciální Ibsenka v Brně Petr Hanák. „Dostal jsem na starost jednu ze základních škol na Brněnsku, kde je začínající ředitel. Je důležité, že se mnou chce spolupracovat, že stojí o moji pomoc,“ říká. Ředitel pod jeho dohledem vypracoval strategický plán rozvoje školy, který posléze představil učitelům. „Stanovili jsme asi osm cílů v rámci školního akčního plánu, ke kterým má škola dojít. Určili jsme, kdo je za co odpovědný a dokdy má být co hotovo. V tomto školním roce budeme společně hlídat, jak se jednotlivé cíle daří naplňovat,“ říká Hanák.

Škola si například stanovila, že všichni učitelé začnou používat stejná kritéria pro hodnocení matematiky. Dalším cílem je zlepšit spolupráci s místním dopravcem, aby vozil děti ke škole a ty nechodily pozdě do výuky, případně aby kvůli dopravní obslužnosti nenastupovaly do jiných škol. „V závěru školního roku všechno vyhodnotíme,“ dodal Hanák.

On-line konzultant pro každou školu

Jedná se však o projekt, který může zatím pomoct pouze části ředitelů – tuto formu podpory získalo od NIDV od roku 2016 94 škol, na kterých se vystřídalo již 65 konzultantů. To by se však brzy mělo změnit. Institut totiž plánuje zajistit konzultanty pro všechny školy alespoň v on-line podobě. Poradenství na dálku se nyní testuje a spuštěno by mělo být koncem tohoto roku. Ředitelům budou konzultanti přes internet radit právě v otázkách tvorby vizí, plánování nebo hodnocení pokroku školy.

„Ředitelé postrádají individuální podporu. Potřebují, aby s nimi někdo dlouhodobě spolupracoval, radil jim v konkrétních situacích. Ukázal jim, že je důležité promýšlet budoucnost školy a usilovat o její neustálý rozvoj. Zvyšujeme tím schopnost ředitelů řídit a rozvíjet školu na základě jasné představy o tom, jak má fungovat, co má nabízet a s jakými výsledky a jak se může stále zlepšovat. Tedy řídit strategicky. Ředitelé se totiž začnou budoucností školy často zabývat až tehdy, když se objeví nějaký problém,“ říká projektový manažer Petr Valenta.

Petr Valenta, projektový manažer
Petr Valenta, projektový manažer

Důvodem, proč čeští ředitelé často neplánují věci dopředu, je podle něj i to, že jsou zahlceni bobtnající administrativou a mnoho času jim zabírá správa a provoz školy. „Řeší hlavně aktuální věci, které se na ně v danou chvíli hrnou, jako je třeba chybějící učitel. Neplánují ale strategicky dopředu tak, aby problémům pokud možno předcházeli. A to je to, co pomáháme měnit,“ dodal Valenta.

Dalším projektem NIDV pro ředitele škol je Systém podpory profesního rozvoje učitelů a ředitelů (SYPO), který byl zahájen loni v lednu. Zaměřuje se na další profesní podporu ředitelů a učitelů, i těch začínajících. Konzultanti tohoto projektu se zaměřují na konkrétní oblasti práce ředitele, radí třeba v otázkách profesního rozvoje nebo s tím, jak vést takzvaný adaptační proces nových učitelů.

Cílem je vytvořit společenství učitelů a ředitelů, kteří se budou vzájemně podporovat, radit si, vyměňovat zkušenosti. Do této sítě jsou zapojeni i zástupci pedagogických fakult, různých vzdělávacích asociací a další odborníci z praxe

Jiří Nekola, projektový manažer SYPO

Ředitelé se mohou vzdělávat také v placených programech. Jedním z nich je nově spuštěný projekt Ředitel naživo. Jedná se o dvouletý vzdělávací program, během kterého ředitelé absolvují 350 hodin výcviku. I zde se pod vedením lektorů zaměřují na vytváření vize školy nebo kvalitu výuky. Součástí jsou také exkurze do škol i firem. Ředitelé mají rovněž k dispozici lektora, který s nimi řeší individuální problémy. Tento kurz však stojí kolem třiceti tisíc korun na rok.

Hana Košťálová, lektorka programu Ředitel naživo
Hana Košťálová, lektorka programu Ředitel naživo

To, jak důležité je dobré řízení, vysvětluje lektorka programu Ředitel naživo Hana Košťálová. „Učitel je hrozně důležitý pro jednu třídu. Ale ředitel ovlivňuje, jak dobrá bude celá škola. Když je škola špatně vedená, může se stát, že mezi učiteli budou veliké rozdíly v kvalitě práce, a nebude nikdo, kdo by jim dokázal pomoct se zlepšit,“ říká.

Ředitel by se podle ní měl starat třeba i o to, aby se učitelé necítili ve své práci osamělí a věděli, že se vždycky mají na koho obrátit. „Měl by zajistit, aby se učitelé společně scházeli a sdíleli řešení konkrétních problémů. Funkce ředitele je zásadní, protože škola bez dobrého ředitele nemůže být nikdy dobrá,“ je přesvědčena Košťálová.


Pojďme pokračovat v tématu
společně

Form