Školy na Kutnohorsku on‑line

Výhodou jsou experti a finance

  • Pokračovat ve čtení online
article_29

Nadační fond Eduzměna chce zlepšit kvalitu českého školství ojedinělým pětiletým pilotním projektem. Po dlouhé analýze vybral pro záměr nejvhodnější, tedy co nejprůměrnější oblast Česka, kde chce vyzkoušet, jak soustředěná pomoc regionálnímu školství v podobě finanční a materiální pomoci či know-how může zvýšit kvalitu vzdělávání. Jakousi laboratoří pro tuto pilotáž se stalo Kutnohorsko. Z něj by pak mohlo vzejít know-how pro všechny regiony.

Do projektu Eduzměny se spojily Nadace České spořitelny, Nadační fond Avast, Nadace Karla JanečkaNadace Open Society Fund Praha, které podporují vzdělávání a rozhodly se vložit do fondu 100 milionů korun a dalších 100 milionů získat.

Na Kutnohorsku nyní začaly investovat větší finanční prostředky, chtějí postupně zlepšit klima v regionu a pomoci všem tamním školám, aby se mohly zlepšovat. Chtějí také zapracovat na motivaci žáků chodit do školy, protože ta je v Česku nejnižší ze zemí OECD. Posílit se mají matematická, čtenářská či přírodovědná gramotnost a také kreativita dětí. Projekt se rovněž zaměřuje na leadership, tedy vedení školy, a zdokonalování učitelů a jejich další vzdělávání, obrací se i ke zřizovatelům a snaží se zlepšit jejich spolupráci se školami. A v neposlední řadě i na rodiče, u nichž by chtěl posílit zájem o vzdělávání dětí.

Nadační fond chce být zcela transparentní, a proto hodlá zveřejňovat i případné neúspěchy a slepé uličky, kudy se na poli vzdělávání nevydávat. I takové údaje totiž mohou být pro rozvoj českého školství velmi užitečné. Na úrovni učitelů a ředitelů očekává Eduzměna zlepšení do dvou let. Do pěti let pak předpokládá, že dojde k celkovému zlepšení školství na Kutnohorsku, což by se mělo odrazit i v rozvoji regionu a v posílení kvality života. Protože lépe vzdělaní lidé mají více příležitostí a jsou úspěšnější. Jak se projektu daří, mají ukázat například mezinárodní srovnávací testy PISA nebo podrobné zprávy České školní inspekce.

Miliony od nadací na lepší on-line výuku

Dříve než se autoři projektu stačili detailně seznámit s problematikou školství na Kutnohorsku, přišlo 11. března nečekané zavření škol z důvodu epidemie koronaviru. Eduzměna musela proto rychle reagovat na nově vzniklé problémy spojené se samostudiem z domova. Zřídila proto Fond pro Kutnohorsko na pomoc dětem, jejich rodičům i školám, které se po zavedení distanční výuky spojené s koronavirovou krizí dostali do obtížné situace. Počáteční vklad do fondu věnovaly Nadační fond Avast a Nadace České spořitelny, oba do něj přispěly jedním milionem korun.

„Důležité je, aby byla zachována co největší rovnost šancí na vzdělávání. Současná situace rovné šance značně nabourala. Týká se to zejména dětí, které jsou v tuto chvíli bez připojení nebo se nacházejí v nějakých obtížnějších situacích v rodinách,“ říká Zdeněk Slejška, ředitel Nadačního fondu Eduzměna. Speciální fond má proto pomoci hlavně dětem ze sociálně znevýhodněného prostředí, se speciálními vzdělávacími potřebami, dětem v náhradní rodinné péči či dětem cizinců. Prostředky nicméně poskytnou i jiným aktivitám, které pomohou nastalou situaci ve vzdělávání řešit a které mají potenciál usnadnit výuku dětí.

Z peněz nyní začali hradit zejména softwarové a hardwarové vybavení, internetové připojení a s tím spjatou instalaci. V této věci spolupracují s iniciativou Česko.Digital. Podporují také komunikaci mezi školami a rodinami, například neomezenými tarify pro učitele, kteří často používají svůj soukromý mobil, popřípadě zajištění tlumočníků pro žáky-cizince. Překladatele, například do mongolštiny, školám zaplatí zdejší pobočka tchajwanské firmy Foxconn. Podporují také terénní práci vyškolených specialistů, kteří pomohou s doučováním či v jednání se školou. To vše jsou nejpalčivější problémy, které zdejší školy řeší.

Žádat o příspěvky z fondu do výše 50 tisíc korun mohou mateřské, základní a střední školy, dětské domovy, neziskové organizace působící v oblasti vzdělávání či pracující s ohroženými dětmi a jejich rodinami či zřizovatelé škol v obci s rozšířenou působností Kutná Hora. Nadace rovněž vyzvala místní firmy a filantropy, aby do fondu rovněž přispěli a i oni se podíleli na vylepšení zdejšího vzdělávání.

„Rádi bychom podpořili co nejvíce dětí na Kutnohorsku tak, aby byla jejich distanční výuka nejen možná, ale i smysluplná,“ říká Kamila Drtilová, regionální manažerka Eduzměny a zároveň manažerka a koordinátorka Místního akčního plánu vzdělávání pro oblast Kutnohorska. „Rozdáváme první desítky notebooků do rodin, které vytipovalo vedení škol. Spolu se školami sdílíme dobré a špatné zkušenosti z distanční výuky. Zkušenosti zjišťujeme i od rodičů,“ dodává Drtilová.

Z výsledků rodičovských dotazníků na Kutnohorsku vyplynulo, že si přejí co nejvíce on-line výuky, s níž nemají tolik práce jako se samostudiem a řešením úkolů, ale po které volají i kvůli chybějícím sociálním kontaktům svých dětí. Rodičům vadí také leckdy chaotické sdílení úkolů přes nejrůznější platformy. Zaznamenali i komplikovanou situaci v běžných rodinách, které však mají více dětí a nezvládají distanční výuku kvůli nedostatku počítačů, prostoru i času.

Modemy a adaptéry pro kutnohorské žáky
Modemy a adaptéry pro kutnohorské žáky Zdroj: Andrea Melechová

Například ředitelka Základní školy Kamenná Stezka v Kutné Hoře zkompletovala všechny školní notebooky a modemy s připojením a zve si do školy rodiče a děti a ukazuje jim, jak mají s technikou pracovat. U takové schůzky pak jsou i učitelky, které jim vysvětlují, přes jaké programy a aplikace se mají učit či přijímat a odevzdávat úkoly.

Jde o to najít ideální formy podpory

Eduzměna také pořádá pravidelné setkávání vedení škol na Kutnohorsku, kde si ředitelé předávají své zkušenosti, především to, co se osvědčilo či naopak neosvědčilo v zavádění on-line výuky. Velkým tématem těchto sezení bylo například sjednocování aplikací použitých pro vyučování na dálku, spolupráce s dětmi off-line nebo spolupráce asistentů se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami.

„V současné nenadálé situaci v českém školství se ukazuje, že Místní akční plán (MAP) Kutnohorsko má za sebou velkou podporu odborníků a jejich know-how, takže jde dál, než mohou jít jiné ,MAPy‘ po republice,“ říká Zdeněk Slejška.

„Není to o tom, že by tu najednou vyskočil region, který bude převyšovat ostatní, ale může to být ukázka toho, že se dá s určitou koncepčnější prací dojít dál. Jde také o to zjistit zde, jaké jsou ideální formy podpory, které pak lze aplikovat na celou republiku,“ dodává.

Podle něj jim koronavirová epidemie značně pozměnila plány, protože se nemohou setkávat osobně s řediteli, učiteli, žáky a rodiči tak, jak to měli v plánu. Některé věci se tak přesunují až do dalšího školního roku.

Průběžně také kontaktují vedení škol a seznamují je s tím, jaké mají nyní nové možnosti a co všechno z této podpory lze využít. Jsou zajetí v určitých kolejích, na které jsou zvyklí, a najednou se jim otevírají nové příležitosti a oni je začínají využívat,“ vysvětluje šéf Eduzměny.

S Google Classroom tu ještě nedávno uměly dvě učitelky, dnes to ovládají všichni

Jednou ze škol, s níž Eduzměna úzce spolupracuje, je také Základní škola Zruč nad Sázavou, ležící asi třicet kilometrů od Kutné Hory. Škola, do níž chodí 450 žáků, se dlouhodobě snaží o modernizaci a sledování trendů. Zaměřuje se na výuku cizích jazyků, informačních a komunikačních technologií (ICT) a oblast tělesné výchovy a zdraví.

Základní škola Zruč nad Sázavou
Základní škola Zruč nad Sázavou Zdroj: zszruc.cz

Má patnáct odborných učeben a dvacítku interaktivních tabulí. Výuka cizích jazyků probíhá ve třech jazykových učebnách, které jsou vybaveny interaktivními sadami a sluchátkovým systémem. K výuce informatiky jsou využívány dvě pracovny PC a mobilní počítačová učebna. Škola má i kvalitně vybavenou dílnu, zahradu, arboretum, knihovnu, moderní sportovní halu a zrekonstruovaný venkovní areál, kde se organizují také sportovní akce pro veřejnost.

„My jsme měli velké štěstí, že jsme v době, kdy se uzavřely školy, měli jarní prázdniny. Takže jsme neuzavírali školu ze dne na den, ale měli jsme prostor promýšlet, co a jak. S dětmi a rodiči jsme začali řešit provozní záležitosti až následující týden,“ vypráví ředitelka školy Ivana Stará.

Ivana Stará, ředitelka ZŠ ve Zruči nad Sázavou
Ivana Stará, ředitelka ZŠ ve Zruči nad Sázavou Zdroj: zszruc.cz

On-line nástroje před koronavirovou epidemií nepoužívali, ale díky tomu, že škola používá Gmail, mohla poměrně snadno začít využívat další nástroje od společnosti Google, zejména Google Classroom jako virtuální třídy pro výuku na dálku a Google Meet pro on-line schůzky jednotlivých tříd. Obě aplikace naučila vedení a učitele používat iniciativa Elixír do škol. Ta se zaměřuje na smysluplné a zajímavé učení fyziky a informačních technologií a je součástí expertního týmu Eduzměny.

„Hned od začátku používaly on-line výuku dvě mladé paní učitelky, které tyto platformy znaly z vysoké školy. Díky speciálním webinářům Elixíru do škol přímo pro naši základku po třech týdnech najeli na tuto výuku všichni učitelé od první do deváté třídy,“ říká ředitelka. Všem žákům zřídili účet na Gmailu, aby mohli používat potřebné aplikace. „Nikdo jiný s tím předtím neuměl, po výborném dvouhodinovém webináři šitém učitelům na míru a na jejich otázky už všichni Google Classroom ovládali hravě. Požádala jsem proto ještě o webinář na aplikaci Meet a opět je po něm celá sborovna v programu dnes už jako doma,“ pokračuje Stará.

Nejdřív rozšiřovali on-line výuku na všechny ročníky a pak postupně navyšovali počet takto odučených hodin a naopak snižovali množství zadávaných úkolů přes školní prostředí. „Byla jsem se podívat, jak vypadá taková hodina u prvňáčků. A viděla jsem, že kromě učení to znamená i obrovský přínos pro sociální kontakt dětí,“ líčí Ivana Stará.

Její škola také vyšla vstříc rodičům mladších žáků, kteří buď pracují a nemohou se dětem věnovat, nebo mají home office a kvůli tomu je nemohou pustit na počítač. Učitelky tak nabízejí tři stejné vstupy, například v osm, deset a patnáct hodin, aby si mohli rodiče vybrat, jak jim to vzhledem k jejich pracovnímu harmonogramu vyhovuje. Pedagožka se tak postupně potká se všemi svými svěřenci.

Mezi rodiči uspořádali dotazníkové šetření, jak jsou oni a jejich děti spokojeni s výukou na dálku. Dozvěděli se, že jim schází především jednotnější informace zadávané na jednom místě, více času na úkoly, rychlejší odpovídání učitelů, ale také kontakt „napřímo“. Z výsledků rovněž vyplynulo, že rodinám se zdá být úkolů až moc, navíc někdy takových, které žák nepochopí a nemá mu je kdo vysvětlit. A také že se děti doma nenaučí tolik jako ve škole.

Dotazníkové šetření nicméně probíhalo v momentě, kdy škola nabízela jen 30 procent on-line výuky. Od té doby se toho, i díky této zpětné vazbě, hodně změnilo. Dnes už mají plných sto procent výuky on-line, využívají jediné prostředí – Google Classroom – a vedení se snaží dbát především na výuku matematiky, češtiny a cizích jazyků, aby žákům a jejich rodičům trochu odlehčilo. Ostatní předměty, jako fyziku nebo zeměpis, dávají učitelé na delší období, aby se tomu mohly děti věnovat průběžně.

Nyní se snaží do tohoto vyučování začlenit co nejvíce dětí, což se rozdáváním školní techniky i notebooků od Eduzměny, instalací a proškolením rovněž daří. „Třeba paní učitelka v šesté třídě mi říkala, že na matematiku jí pravidelně chodí 23 dětí z 25,“ uvádí ředitelka.

Na dotaz, zda je pro Zruč nevýhodou, že se nachází tzv. na periferii, odpovídá, že je to naopak spíše výhoda. V malém pětitisícovém městě se většinou znají navzájem a žijí jako komunita. „Dobře známe děti i jejich rodiny. Když si nejsme něčím jisti, tak jim prostě zavoláme a zjistíme si podmínky. Učitelky mají s rodinami výborné vztahy. A touto situací se ještě zlepšily a zintenzivněly, rodiče jsme ještě lépe poznali,“ popisuje.

Nyní ředitelka promýšlí uspořádání červnových třídních schůzek on-line, kdy by se pomocí Google Meet propojili učitelé s rodiči. „Obzvláště o tom uvažuji v pátých třídách, kdy někteří žáci budou odcházet, a navíc se jim přechodem na druhý stupeň bude měnit třídní učitel,“ dodává.

Na její pokyn tu učitelé v on-line výuce neznámkují. Pro děti totiž znamená zcela nové prostředí a podmínky, na něž nebyly zvyklé, takže by to podle ředitelky nebylo fér.

„Technologický posun udělali učitelé, žáci i rodiče. A ještě víc nás to semklo“

Andrea Melechová Ruthová je zástupkyně ředitele pověřená řízením Základní školy Kamenná Stezka v Kutné Hoře. Ta sídlí v původní historické budově z roku 1910 v centru města. Jedná se o školu rodinného typu s individuálním přístupem k žákům, od roku 2018 se tu vyučuje podle zásad vzdělávacího programu „Začít spolu“ orientovaným na dítě.

Základní škola Kamenná Stezka Kutná Hora
Základní škola Kamenná Stezka Kutná Hora Zdroj: zsks.kutnahora.cz

Co to znamená? Místo orientace na učivo se tu orientují na dítě, převládá aktivita dítěte, nikoliv učitele. Učí se v souvislostech a znalosti a dovednosti propojují s reálným životem. Chybu berou jako prostředek k učení, nikoliv jako selhání dítěte. Výuka vychází z potřeb a možností každého dítěte na rozdíl od klasických škol, kde učitel vykládá celé třídě najednou od tabule.

Na obou stupních nabízí Kamenná Stezka volitelné předměty a zájmové kroužky. Nyní pracují na tom, aby se změnili v instituci, která zapojuje do školního dění celou komunitu, tedy i rodiče, bývalé žáky školy či obyvatele regionu v rámci aktivit celodenního programu.

Jelikož tu jsou otevření změnám, dokázali se poměrně rychle přizpůsobit i překotnému vývoji po uzavření škol z důvodu koronavirové epidemie. „S učiteli i asistentkami jsme se urychleně domluvili na společné komunikační platformě, kterou se stal Messenger, a kde si od té doby vyměňujeme poznatky, zkušenosti a v neposlední řadě i humor,“ líčí s úsměvem Andrea Melechová Ruthová.

Využívají také sdílený disk na Googlu, kde sdílejí informace a dokumenty. Během prvního týdne třídní učitelé zkontaktovali všechny své žáky a domluvili se, jaká forma komunikace jim bude vyhovovat. Někdo komunikuje přes telefon, jiný přes Skype, Messenger, Facebook či WhatsApp. Učitelé z druhého stupně se většinově postupně přiklonili ke Google Classroom a jako základní komunikační kanál pro zadávání práce mají elektronickou žákovskou knížku v systému Bakaláři. „Ta je přístupná z našich webových stránek a podařilo se nám tam dostat všechny naše rodiny, a to i ty, které tam nikdy předtím nechodily,“ upřesňuje Ruthová.

Výběr notebooků pro off-line žáky. (První zleva Kamila Drtilová, regionální manažerka Eduzměny, druhá zleva Andrea Melechová Ruthová, zástupkyně ředitele ZŠ Kamenná stezka v Kutné Hoře)
Výběr notebooků pro off-line žáky. (První zleva Kamila Drtilová, regionální manažerka Eduzměny, druhá zleva Andrea Melechová Ruthová, zástupkyně ředitele ZŠ Kamenná stezka v Kutné Hoře) Zdroj: Andrea Melechová

Třídní učitelé si rozdělili práci se svými asistentkami tak, aby se dokázali věnovat všem žákům a mohli je i nadále podporovat. Třídní se také stali koordinátory aktivit od ostatních vyučujících. Nastavený systém přesto není bez mezer, ale to zřejmě nikde v republice, protože nezáleží jen na sborovně, ale i na přístupu rodin.

„Problémem stále zůstává neochota některých rodin a žáků ke spolupráci, zejména prvostupňovým chybí kontakt nejen s učitelem, ale hlavně se spolužáky – to se nám nedaří všude zajistit. Zpočátku jsme zřejmě také zahlcovali rodiče informacemi a prací, kterou strávili leckdy mnoho času, aby dokázali svým dětem pomoct. To se nám snad mezitím podařilo koordinovat. Stále se také ještě potýkáme s nedostatečným technickým vybavením, ale postupně uspokojujeme potřeby všech potřebných,“ vyjmenovává zástupkyně ředitele.

Za několik týdnů distanční výuky se nicméně podařilo pedagogům, žákům i rodinám učinit velký posun zejména ve využívání informačních technologií. A sborovna se dle slov vedení v krizi mnohem více semkla a učitelé si mnohem více pomáhají.

„Budujeme alespoň takto on-line a na dálku i vzájemné vztahy se žáky a jejich rodiči. Některým dětem tato forma vyhovuje, ale většinově se jim stýská, i rodiče se těší, až se věci vrátí do normálu. To vše by mohlo být do budoucna ku prospěchu v našem vzájemném vztahu,“ vypráví Andrea Melechová Ruthová a dodává. „Stále je co zlepšovat, ale pedagogové udělali obrovský skok. Většině navíc zabírá tento způsob výuky výrazně více času, právě proto, že se při tom musí učit neustále něco nového.“

Nová vyhlášená opatření ministerstva školství se podle ní kutnohorské základky příliš nedotknou. Ani plánované částečné otevření škol pro první stupeň by prý neznamenalo nějaké závratné proudy dětí. Vedení má totiž informace, že se velká část rodičů bude bát děti do školy poslat.

Uvažují nicméně, že by pořídili kamery, aby propojili žáky, kteří by přišli do školy, s těmi, kteří zůstali doma. „Začneme sondovat jednak mezi pedagogickými pracovníky a jednak mezi rodiči, s jakým zájmem budeme moci počítat a případně co a jak bude v našich silách zrealizovat,“ říká Ruthová.

U prvostupňových dětí cítí těžkosti sociálního odloučení a snaží se proto o kontakt on-line. Nejvíce ohroženy izolací jsou podle ní děti cizinců. Centrum pro integraci cizinců ve spolupráci s firmou Foxconn proto jedná o tlumočnických službách pro jejich rodiny s odlišným mateřským jazykem.

Z jejích zkušeností je podle ní mnohem náročnější vzdělávat na dálku právě prvostupňové děti, u nichž s postupem času roste nechuť cokoliv dělat, odmítají poslouchat a řídit se pokyny rodičů ohledně výuky. A rodiče s učitelem na ně bývají sami. Oproti tomu druhostupňové třídy mívají společné komunikační skupiny, včetně učitelů a asistentek, kde se žáci mohou poradit, na cokoliv se zeptat a vzájemně si pomoci.

„Je to až dojemné, když se děti, které dost často ve škole nepracují nebo ani do školy nechodí, najednou ptají, jak se dostanou tam a tam, na kdy že je ten úkol a kam a jak ho mají poslat. A spolužáci zareagují a tazatele navedou. I s učiteli a asistentkami si tak žáci budují rovnocenný, spíše partnerský vztah,“ líčí nadšeně zástupkyně. „My každopádně neustále vysíláme k rodičům signály, že jsme tu od toho, abychom s jejich dětmi pracovali, ať se na nás neváhají obrátit, pokud by cokoliv potřebovali – přes naše webové stránky, Facebook i Bakaláře se je snažíme informovat a nabízet jim pomoc,“ doplňuje.

Pochvaluje si také spolupráci s Místním akčním plánem Kutnohorsko, který se už několik let snaží propojit všechny skupiny zabývající se vzděláváním dětí. Touto situací a vstupem Nadačního fondu Eduzměna do jejich regionu se všechny změny a zlepšení ještě urychlily. Eduzměna jim začala poskytovat i technickou, odbornou a materiální pomoc.

Ještě ve spolupráci s iniciativou Česko.Digital a jejich projektem Učíme online svým rodinám rozdali patnáct notebooků s internetovým připojením, které jim usnadní fungování. I zde se školy v Kutné Hoře a okolí staly jakousi pokusnou laboratoří, kde se mají vychytat „mouchy“ této technické podpory. Aktuálně jednají o pomoci pro ty sociálně nejslabší. Eduzměna propojila školy s organizacemi poskytujícími sociálně aktivizační služby rodinám s dětmi, jejichž vývoj je ohrožen v důsledku dlouhodobě kritické sociální situace rodiny nebo kvůli její nefunkčnosti. A společně spojují síly jim na pomoc.

Pochvaluje si také, jak Eduzměna propojila vedení jednotlivých škol v rámci celého regionu, takže pak mohou mnoho problémů řešit společně a inspirovat se jeden od druhého. „Snaží se z nás utvořit velký a co nejlépe fungující tým. Velmi se na budoucích pět let těším, protože oni nám dávají příležitost vzájemně se poznat se všemi aktéry ve vzdělávání, sdílet své poznatky a zkušenosti a optimalizovat fungování sítě podpory pro nejrůznější skupiny žáků a jejich rodiny,“ říká Andrea Melechová Ruthová.

Nadstandardní mají i vztahy se zřizovatelem, tedy městem Kutná Hora, s nímž průběžně jednají a domlouvají další postup. „Tato doba je nesmírně náročná na organizaci vzdělávání. Na druhou stranu je to obrovská příležitost, kterou se budeme snažit – v rámci našich možností – maximálně využít,“ uzavírá.


Pojďme pokračovat v tématu
společně

Form