Ústecko a Karlovarsko trápí nízká vzdělanost, dodávají lidi do montoven

Podíl vysokoškolsky vzdělaných je tu rovněž nejnižší v republice

  • Pokračovat ve čtení online
article_20

Oba regiony hřeší na to, že montovny potřebují levnou pracovní sílu. Jenže až přijde recese, budou tito lide první, kdo zaplní úřady práce.

PORADENSTVÍ NA ŠKOLÁCH


Podle Analýzy potřeb na školách v Ústeckém kraji by mnohé potíže středoškoláků vyřešilo kariérové poradenství přímo na školách. Kariérové poradenství by mělo mít svého hlavního koordinátora. Mělo by být provázáno se vzděláváním (žáci by se měli v každém předmětu dozvídat, k čemu jim v budoucí praxi budou získané znalosti a dovednosti) i s trhem práce a mělo by směřovat i k rodičům. Výsledkem má být student, který dokáže identifikovat své možnosti, dovednosti a zájmy, dělat smysluplná vzdělávací a profesní rozhodnutí a řídit svou profesní dráhu.

Výrazně nejhůře dopadá v regionální vzdělanosti Ústecký kraj, následovaný Karlovarským. Oba regiony mají nejméně příznivou vzdělanostní strukturu v rámci Česka. Podle údajů Krajského akčního plánu vzdělávání v Ústeckém kraji z března 2017 získalo vzdělání zakončené maturitní zkouškou nebo vyšší jen asi 35 procent obyvatel. Přibližně stejný díl obyvatelstva dosáhl středního vzdělání nebo vyučení bez maturitní zkoušky. Více než pětina obyvatel získala pouze základní vzdělání. Podíl vysokoškolsky vzdělaných je tu rovněž nejnižší v republice – v Karlovarském kraji kolem sedmi procent, v Ústeckém podobně, kolem osmi, ačkoliv tu na rozdíl od západního souseda sídlí univerzita.

Tato slabá úroveň vzdělání má z dlouhodobého hlediska negativní vliv na atraktivitu regionu pro firmy, které se zaměřují na náročné produkty, charakteristické vyšším podílem výzkumu a inovací. A také pro instituce, které potřebují do svých řad vysokoškolsky vzdělané lidi. Z obou regionů tito zaměstnavatelé buď odcházejí, nebo do nich ani nemíří, tudíž zde pak vysokoškoláci nenacházejí uplatnění a po studiích se už do kraje nevracejí.

„Ani já sám jsem své děti nedokázal nalákat, aby se z Prahy vrátily zpátky,“ uvádí ředitel Gymnázia Cheb Jaroslav Kočvara. „Tam je mnohem více lukrativnějších příležitostí než tady. Je potřeba, aby tu vznikaly firmy a nabízela se dobrá místa. Dobrým příkladem je chystané vývojové centrum BMW u Sokolova,“ míní Kočvara s tím, že to ale bude běh na dlouhou trať.

Ani Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem nepřinesla regionu 
                      zvýšení vzdělanosti. Studenti zde absolvují a odejdou
Ani Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem nepřinesla regionu zvýšení vzdělanosti. Studenti zde absolvují a odejdou Zdroj: ujep.cz

Hlavní problémy západočeského regionu rozebírá dokument Analýza potřeb území Karlovarského kraje ze září 2016, jenž prvotní příčiny zdejšího současného vývoje hledá ve stavu ekonomiky na počátku 90. let. Ta stála na výrobě skla či keramiky, důležitá byla také těžba a energetika či cestovní ruch a lázeňství. Všechna tato odvětví ale byla v regionu utlumena a nahradily je podniky, které hledají pracovníky s nízkým vzděláním. „Na území Karlovarského kraje působí velké procento mezinárodních firem, jejichž časté zaměření je kompletace, tedy pro nás jsou to montovny. Zahraniční investory většinou lákají nízké mzdové náklady,“ uvádí analýza.

V době konjunktury mají o práci postaráno i ti s nejnižším (základním) stupněm vzdělávání, neboť například kompletace zboží či zásilek nevyžaduje žádné vyšší vzdělávání, a nic je tedy nemotivuje takové vzdělání získat. Až ale přijde recese, tito lidé budou první, kdo zaplní úřady práce. Oba regiony proto tvrdí, že chtějí zvýšit podíl obyvatel s dosaženým vyšším specializovaným vzděláním. Karlovarský kraj usiluje o otevření pobočky Západočeské univerzity v Plzni, aby se vůbec na jeho území dalo vysokoškolské vzdělání pořídit. Ústecký kraj se chce zaměřit na podporu vysokoškolských oborů, které jsou perspektivní z hlediska místního trhu práce.

Podpora dělnických pozic

VÝUKA K PODNIKÁNÍ


Podle krajského akčního plánu Ústeckého kraje by se ve školách měly více prosadit výukové metody směřující k posílení podnikatelských přístupů a postupů, znalostí a dovedností. Cílem má být schopnost orientovat se v informacích a vyhodnocovat je, využívat příležitostí, aktivně přicházet s nápady a realizovat je, kreativní myšlení a tvořivost, strategické řízení. Tedy schopnost zpracovat nápady do podoby záměrů, dlouhodobě plánovat, předvídat. Součástí je i týmová práce včetně leadershipu.

Přestože Karlovarský kraj deklaruje, že se snaží pozvednout vzdělanost obyvatel a zvýšit počet středoškoláků s maturitou a vysokoškolským diplomem, trh práce je v něm nasycen především nižšími pracovními pozicemi s nízkou přidanou hodnotou. Rovněž v Ústeckém kraji značný podíl žáků zakončuje své vzdělání v oborech s výučním listem, případně jen základním vzděláním.

Místa na osmiletých gymnáziích chtěl Karlovarský kraj rušit už několikrát, vždycky z toho ale nakonec sešlo, pouze chodovské a sokolovské gymnázium se jim podařilo spojit a počet studentů tak zredukovat. „Výsledky žáků byly špatné, velká část z nich vůbec nedostudovala,“ obhajuje rozhodnutí karlovarský radní pro školství Jaroslav Bradáč, podle něhož je na Karlovarsku přebytek nabídky maturitních oborů. Kraj od roku 2013 zavedl stipendijní program pro žáky středních škol na podporu vybraných oborů vzdělání. Prioritou rozvoje Karlovarského kraje je podle analýzy mimo jiné i zatraktivnění oborů vzdělání, u nichž existuje reálná obava o jejich vymizení – týká se nejrůznějších řemesel jako například pekařů, řezníků, mechaniků, truhlářů apod.

Podle Jany Strakové z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy Karlovarský kraj záměrně nepodporuje zvýšení vzdělanosti ve svém regionu. „V poslední době proslul bojem za možnost stanovit vysokou hranici úspěšnosti v přijímací zkoušce opravňující ke vstupu do maturitního oboru. Cílem tohoto opatření bylo eliminovat podíl žáků vstupujících do maturitních oborů a vyjít vstříc zaměstnavatelům v jejich poptávce po absolventech nematuritního studia,“ popisuje a dodává, že by toto opatření jistě vedlo k odlivu žáků toužících po vzdělání.

V Karlovarském kraji, kvůli sousedství s bývalým západním Německem, se nachází hodně německých firem, které potřebují méně kvalifikovanou pracovní sílu. Lobbistický tlak těchto firem posiluje snahu o rušení plnohodnotného středního vzdělání

Daniel Hůle, odborník na sociální problematiku a kariérní a dluhové poradenství v organizaci Člověk v tísni

Taková tvrzení hejtmanka Jana Mračková Vildumetzová zcela odmítá a tvrdí, že rozvoj středoškolského a následně vysokoškolského vzdělávání v regionu je jednou z jejích priorit. Vedení kraje se prý nyní naopak snaží o rozvoj vysokého školství, spolupracuje se Západočeskou univerzitou v Plzni na otevření nových vysokoškolských oborů přímo v regionu a uzavřelo smlouvu s ČVUT na otevření vysokoškolského pracoviště. „Kdybychom nepodporovali středoškolské vzdělávání, těžko bychom potom měli dostatek uchazečů o vzdělání vysokoškolské,“ namítá.

V Karlovarském kraji zatím státní vysokou školu nemají, ale v září 
                      2018 tu otevřela svou pobočku Vyšší policejní škola a Střední policejní 
                      škola Ministerstva vnitra v Praze
V Karlovarském kraji zatím státní vysokou školu nemají, ale v září 2018 tu otevřela svou pobočku Vyšší policejní škola a Střední policejní škola Ministerstva vnitra v PrazeZdroj: skolamv.cz

Že by se záměrně snižovala vzdělanost obyvatel v regionu, aby našli uplatnění na nyní poptávaných nižších pozicích, si nemyslí ani oslovení ředitelé několika středních škol v regionu.

Budoucnost patří kvalifikovaným profesím

Ústecký kraj se rovněž potýká s nízkou konkurencí mezi žáky, klesají tak požadavky středních škol na přijetí uchazeče i požadavky na studenty, čímž klesá úroveň jejich absolventů. „Ústecký kraj je regionem s nejnižším počtem vysokoškolsky vzdělaných lidí a největším počtem obyvatel jen se základním vzděláním v republice,“ uvádí Krajský akční plán vzdělávání v Ústeckém kraji z března 2017. Pod celorepublikovou úrovní se dle této studie nachází i míra zaměstnanosti v regionu. I tady platí, že práce je tu poměrně dost, ale zejména té nekvalifikované. Obyvatelé tudíž nemají motivaci zvyšovat si své vzdělání. Intenzita zájmu zaměstnavatelů se i v Ústeckém kraji přitom přesouvá směrem k vysoce kvalifikovaným profesím. „V souvislosti s předpokládaným vývojem, kdy bude role specialistů zejména v IT i nadále stoupat, mohou takoví lidé v kraji chybět, což se může v budoucnu stát výrazným handicapem,“ varuje analýza. Kraj se to snaží změnit třeba tím, že nabízí vysokoškolským studentům stipendia, když se zavážou, že po dokončení studia budou pracovat v Ústeckém kraji, nebo podporují technické maturitní obory třeba prostřednictvím soutěže Moderní škola 4.0. „Domnívám se, že počet obyvatel s vyšším vzděláním a nalákání podniků se složitější výrobou jsou spojité nádoby. Pokud budeme mít v kraji dostatek lidí s vyšším vzděláním, budeme zde mít i více podniků se složitější výrobou. Ale vzhledem k sociálnímu složení obyvatel Ústeckého kraje je nutná i větší intervence státu. Obávám se, že bez toho to nepůjde,“ míní ústecký náměstek pro vzdělávání Petr Šmíd.

V Karlovarském kraji zatím státní vysokou školu nemají, ale v září 
                      2018 tu otevřela svou pobočku Vyšší policejní škola a Střední 
                      policejní škola Ministerstva vnitra v Praze
V Karlovarském kraji zatím státní vysokou školu nemají, ale v září 2018 tu otevřela svou pobočku Vyšší policejní škola a Střední policejní škola Ministerstva vnitra v PrazeZdroj: policie.cz

Podle regionálního akčního plánu vzdělávání by měl kraj školy nasměrovat k tomu, aby podporovaly iniciativu a kreativitu studentů a zavedly takzvanou výchovu k podnikavosti. Učiliště však chrlí další a další pomocné síly místo toho, aby žáky připravovala také na role živnostníků či zaměstnavatelů. Jenže myslet s ohledem na rychle se měnící dobu by nejdříve museli samotní učitelé na učilištích. Nebo, jak navrhuje ústecká strategie, minimálně jeden na škole, jenž by sledoval aktuální trendy a seznamoval s nimi ostatní.

Podle Analýzy potřeb na školách v Ústeckém kraji by mnohé potíže středoškoláků vyřešilo kariérové poradenství přímo na školách. Zde by měl příslušný odborník, který bude dobře znát studenty, identifikovat možnosti, dovednosti a zájmy každého studenta, aby mohl dělat smysluplná vzdělávací a profesní rozhodnutí a jeho individuální dráha byla co nejlepší. Zdá se, že tudy vede cesta pro vzdělanostně zaostalejší regiony – podporovat vzdělání a další studium, podporovat výuku k podnikání, inovacím a IT technologiím a věnovat se profesní dráze každého studenta individuálně ještě na škole.


Pojďme pokračovat v tématu
společně

Form